V těchto místech byl v roce 1919 založen povrchový hnědouhelný důl. Sloj byla mocná 7 metrů a nacházela se v hloubce 8 až 15 metrů. Po trati o délce ca 1 kilometr se důlní vozíky s uhlím dostávaly k Zahořanům. Odtud se uhlí dopravovalo po vlečce na nádraží ve Vilémově. Kvůli nízké kvalitě uhlí byla těžba ukončena v roce 1927. Do roku 2012 stály na SZ okraji obce Zahořany dochované důlní budovy. V současnosti návštěvníci na místě důlních budov naleznou pouze zajímavý osmiboký komín s vodojemem.