Vrchařská koruna

Východních Čech


Desátá držitelka a jedenáctý držitel VKVČ 2020 - cyklistická kategorii - Marcela Kubíčková a Martin Kubíček

22.07.20 8:12:45
340x Zobrazeno

5.7.2020 se stala desátou držitelkou VKVČ 2020 v cyklistické kategorii Marcela Kubíčková, která tak navázala zisk zimní VKVČ 2019 - 2020 v turistické kategorii. S ní zdolával vrcholy Martin Kubíček, pro kterého to byla první účast ve VKVČ a stal se jedenáctým držitelem. K tomu jim gratuluji.

Jejich popis trasy zde : Tímto ukončuji naše putování Východními Čechami. Pojali jsme je s manželem jako dovolenou, takže žádné brzké vstávání a jízda na pohodu ve 4 etapách, v nichž jsme najeli 361 km a nastoupali 5017 m.

A aby to nebyla taková pohoda, dali jsme první dvě etapy s báglama. Zahájení bylo v podvečer v Chocni, kde jsme nechali auto a vlakem se dostali do Dvora Králové. Odtud postupným stoupáním na Zvičinu s nádherným výhledem na smrákající se Krkonoše. Sjeli jsme na první ubytování pod Zvičinou. Lehká večeře s nádherným výhledem, klídek. Ubytování nahoře byl super tah, protože nahoru by se nám asi ráno šlapat nechtělo. Takže dolů a asi 70 km rovinky přes Černilov a na severovýchod směr Orličky, které nás nepustily jen tak. Rozhledna byla ještě za sucha, ale ve Sněžném nás chytla pořádná bouřka. Jak přešla, vystoupali jsme na Skutinu a pokračovali nahoru na Ostružník. Zde už to bylo s lehkým deštíčkem až na Masarykovu Chatu, která mne zaujala při zimním putování. Teplá sprcha smyla bláto, výborná večeře dodala energii a skoro jasný západ dával naději na pěkný další den. Naděje vyhasla při snídani, kdy zase lilo. Ale co už, nejsme z cukru, takže v mlze vyrážíme na Velkou Deštnou, a fičíme dolů na Stonehenge - fakt moc pěkné místo. Dál k Haničce a na Polom, kde jsme posbírali tuny bláta, trávy a zase lilo - přesto jeden z nejpěknějších vrcholů. Do těla jsme si dali tlačičkou cestou na skály, kde jsme potkali další cyklisty. Pak směr Žamberk a pořád nic pořádného k snědku. Tak jsme vystoupali k rozhledně, zvládli blátivou modrou, zakufrovali při objíždění jedenáctky a vystoupali na další vyhlídku, a pak další u už zavřeného Potštejna. A aby těch vyhlídek nebylo málo, uzavřeli jsme 112 km na Doskočilově vyhlídce. Pak už jen najít auto a přesunout se do Vysokého Míta na ubytování pro daší dva dny. Zde jsme pochopili, že pohostinnost kraje je neomezená a ve snaze neurazit, jsem dala na večeři to co jindy za týden. Bylo to vynikající, ale ani nenápadné přesouvání porce na Martinův talíř mne nezachránilo od utrpení dne následujícího, který jsem dala na půl litru vody. Takže postupně Krkanka, moc pěkný výhled od šibeničky, Klokočovská lípa, odpočinek u kostelíka a studium červích cestiček na Chocholce. A jak to tak bývá, to nejlepší nakonec. Z Litomyšle nahoru a dolů do Semanína, kde nás v horkém dni moc potěšilo knajpoviště - nahoru - dolů a pořád nahoru až na top vrchol našeho Východočeského putování. Velké Hradisko bylo úžasné, pak už jen dlouhý sjezd dolů a domů.

Díky za příležitost poznat nová místa naší země.

Marcela a Martin Kubíčkovi

Dolní Bečva

Vojtěch Hájek