Sokolí vrch je součástí Sokolského hřbetu, táhnoucího se od sedla Na Pomezí (576 m) k SV s nejvyšší kótou 992 m na Studničním vrchu. Údajně již od r. 1870 na temeni Sokolího vrchu (něm. Nesselkoppe) stávala jednoduchá dřevěná vyhlídková věž, svého druhu nejstarší stavba na území dnešního Olomouckého kraje. Vzhledem k chatrnému stavu byla tato stržena, ale jelikož Sokolí vrch k výhledům hojně využívali lázeňští hosté v Gräfenbergu (Lázně Jeseník), rozhodla se správa lázní na tomto místě v r. 1891 postavit 18m pětiposchoďovou dřevěnou trámovou věž se zastřešenou vyhlídkovou plošinou, opatřenou lavicemi. Otevíral se odtud výhled na masív Hrubého Jeseníku, Rychlebské hory a do tehdejšího Pruska (Polsko). V r. 1902 byl u rozhledny otevřen ještě malý přístřešek/chatka. Koncem třicátých let 20. století dřevěná konstrukce rozhledny zchátrala a stavba se zřítila. Dřevěná chatka se zde nacházela ještě do začátku devadesátých let 20. století, pak rovněž zanikla. V současnosti na Sokolím vrchu nenajdeme žádnou stavbu. Ze severního a západního svahu s určitým omezením porostem najdeme pěkné výhledy ale i dnes.